Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.
Ve Všemocném najdeš svoje blaho, budeš pozvedat svoji tvář k Bohu. Jób 22,26›››
Bible
  • Nápověda
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 22

24 Odlož do prachu svá zlatá zrnka, mezi potoční skaliska ofirské zlato.
25 Pak bude Všemocný sám tvým zlatem, bude ti hromadou stříbra.
26 Ve Všemocném najdeš svoje blaho, budeš pozvedat svoji tvář k Bohu.
27 Budeš-li ho prosit, vyslyší tě, a ty budeš plnit svoje sliby.
28 Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak, a na tvých cestách bude zářit světlo.
29 Až budou jiní poníženi, řekneš: »Ó pýcho!« Bůh zachrání ty, kdo klopí oči.
30 Zachrání toho, kdo není bez viny; bude zachráněn pro čistotu tvých rukou."

Jób, Kapitola 23

1 Jób na to odpověděl:
2 "Také dnes zní moje lkání vzpurně, vzdychám pod rukou, která mě tíží.
3 Kéž bych věděl, kde ho najdu. Vydal bych se k jeho sídlu,
4 předložil bych mu svou při a plno důkazů by podala má ústa.
5 Chtěl bych vědět, jakými slovy by odpověděl, porozumět tomu, co mi řekne.
6 Ukáže svou velkou moc, až povede spor se mnou? Nikoli, jistě by mi dopřál sluchu.
7 Jako přímý bych se před ním obhajoval, navždy unikl bych svému soudci.
8 Půjdu-li vpřed, není nikde, jestliže zpět, též ho nepostřehnu,
Jób 24

9 jestliže něco učiní vlevo, neuzřím ho, skryje-li se vpravo, neuvídím to.
10 Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.
11 Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodhýlil jsem se,
12 od příkazů jeho rtů jsem neodstoupil, řeči jeho úst jsem střežil víc než vlastní cíle.
13 Rozhodne-li se k čemu, kdo to zvrátí? Udělá, co se mu zachce.
14 Jistě splní, co mi určil, má k tomu dost moci.
15 Proto se ho hrozím, chci mu porozumět, ale mám z něho strach.
16 Bůh naplnil úzkostí mé srdce, Všemocný mě naplnil hrůzou.
17 Jen proto jsem v temnotách provždy neumlkl, že se přede mnou zahalil mračnem.

Jób, Kapitola 24

1 Když nejsou před Všemocným skryty časy, proč ti, kdo ho znají, jeho dny nepostřehnou?
2 Mocní posouvají mezníky, pasou uchvácené stádo,
3 odvádějí osla sirotkům a vdově berou býka do zástavy,
4 ubožáky odstrkují z cesty; musejí se skrývat všichni utištění v zemi.
5 Ti jsou jak divocí oslové v poušti: vycházejí za svou prací, za úsvitu hledají si pokrm, v pustině hledají chléb pro omladinu.
6 Sklízejí z pole, jež není jejich, oberou vinici svévolníka.




Komentáře k verši :

Ve Všemocném najdeš svoje blaho, budeš pozvedat svoji tvář k Bohu. Jób 22,26





Počet veršů v Bibli je 31 167.