ti, jimž jediným byla dána země, takže cizák mezi nimi nepřecházel: Jób 15,19›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 15
17 Poslouchej mě, co ti sdělím. Budu ti vyprávět, co jsem uzřel,
18 co hlásali moudří, co jim netajili jejich otcové,
19 ti, jimž jediným byla dána země, takže cizák mezi nimi nepřecházel:
20 Svévolník se úzkostlivě chvěje po všechny dny, hrůzovládci počet jeho let je ukryt.
21 Jeho uši slyší zvuk strašlivých zvěstí, v čas pokoje přijde na něj zhoubce.
22 Nevěří, že by se z temnot vrátil - je vyhlédnut pro meč.
23 Poplašeně bloudí, že není chléb, ví, že je mu připraven den temnot.
24 Soužení a úzkosti ho přepadají, dotírají na něho jako král k útoku připravený,
25 neboť vztáhl ruku proti Bohu, počínal si vyzývavě proti Všemocnému,
26 rozběhl se proti němu se skloněnou šíjí, pod hustým krunýřem svých štítů.
27 Svoji tvář zahalil tukem, ztučněl na slabinách.
28 Usadil se ve zničených městech, v neobývatelných domech, hrozících zřícením.
29 Nezůstane bohatý a jeho statek neobstojí, jeho majetek se na zemi nerozmůže.
30 Nevyjde z temnot, jeho výhonek sežehne plamen; sám zajde dechem svých úst.
31 Ač nevěří v šalebnost, bude jí zaveden, výměnou sklidí zase jen faleš.
Jób 16
Jób, Kapitola 16
32 Než vyprší jeho den, plné odměny se dočká, jeho ratolest se nebude zelenat,
33 bude jako vinná réva, když shazuje nedozrálé hrozny, nebo jak oliva shazující květy.
34 Spolek rouhačů zůstane neplodný, oheň zhltá stany úplatkářů;
35 plodí trápení a rodí ničemnosti, jejich lůno připravuje lest."
Jób, Kapitola 16
1 Jób na to odpověděl:
2 "Slyšel jsem už mnoho podobného, těšíte mě všichni jen trápením.
3 Kdypak skončí to mluvení do větru? Co tě rozjitřuje, že tak odpovídáš?
4 Také bych mohl mluvit jako vy, kdybyste vy byli na mém místě, ohánět se proti vám slovy, potřásat nad vámi hlavou.
5 Já bych vám však svými ústy dodával odvahu, svými rty bych šetrně projevil soustrast.
6 Promluvím-li, nezůstanu ušetřen bolesti, když od toho upustím, co ztratím?
7 Naplňuje mě teď, Bože, malomyslností, že jsi zpustošil celou mou pospolitost.
8 Zasáhl jsi mě, mám na to svědka, je jím má vychrtlost, ta mi to do očí dokazuje.
9 Jeho hněv mě rozsápal, zanevřel na mě, skřípe na mě svými zuby; můj protivník zaostřuje na mě svůj zrak.
10 Dokořán na mně otvírají ústa, potupně mě políčkují a všichni se na mě hrnou.
11 Bůh mně dal v plen padouchovi, napospas mě vydal spárům svévolníků.
Komentáře k verši :
ti, jimž jediným byla dána země, takže cizák mezi nimi nepřecházel: Jób 15,19
Počet veršů v Bibli je 31 167.