Jsem bezúhonný. Nic na sebe nevím. Protiví se mi už život. Jób 9,21›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 9
19 Má-li kdo nesmírnou sílu, má ji on, a co se týče soudu, kdopak jiný mě předvolá?
20 I kdybych byl spravedlivý, za svévolníka mě prohlásí má ústa, a kdybych byl bezúhonný, prohlásí mě za křivého.
21 Jsem bezúhonný. Nic na sebe nevím. Protiví se mi už život.
22 Je to jedno, proto říkám: On skoncuje s bezúhonným jako se svévolníkem.
23 A když bičem náhle usmrcuje, ze zoufalství nevinných si činí posměch.
24 Země byla vydána v moc svévolníka a on přikrývá tvář jejich soudců; když ne on, kdo tedy?
25 Mé dny byly rychlejší než spěšný posel, uprchly a neužily dobra,
26 prolétly jak rákosové čluny, jako orel na kořist se vrhající.
27 Řeknu-li si: Zapomenu na své lkání, smutku zanechám a pookřeji,
28 hned se všeho toho trápení zas lekám, neboť vím, že trest mi nepromineš.
29 Jestliže jsem si svévolně vedl, co se budu namáhat pro nějaký přelud?
30 I kdybych se umyl sněhem, dlaně si očistil louhem,
31 přece bys mě vnořil do takové jámy, že by si mě hnusil i můj šat.
32 On přec není jako já, abych mu odpovídal, abychom v soud vešli spolu.
33 Není mezi námi rozhodčího, jenž by vložil ruku na nás oba.
Jób 10
Jób, Kapitola 10
34 Kéž by odňal ode mne svou hůl a nepřepadal mě jak postrach.
35 Mluvil bych a nebál se ho, ale v mém případě tomu tak není.
Jób, Kapitola 10
1 Život mě omrzel, dám teď volný průchod svému lkání, budu mluvit v hořkosti své duše.
2 Řeknu Bohu: Za svévolníka mě nepokládej, dej mi vědět, proč vedeš spor se mnou.
3 K čemu je ti dobré, že mě týráš? Zprotivil se ti výtvor tvých rukou, že dáváš zářit záměrům svévolníků?
4 Cožpak máš tělesné oči, což se díváš stejně jako člověk?
5 Jsou tvoje dny jako dny člověka, léta tvá jako dny muže,
6 že vyhledáváš můj přečin a že pátráš po mém hříchu?
7 Vždyť víš, že svévolník nejsem, a že nikdo nevysvobodí z tvé ruky.
8 Tvé ruce mě ztvárnily a udělaly se vším všudy, a teď najednou mě hubíš.
9 Prosím, upamatuj se, že jsi mě učinil jako hlínu a že mě obracíš v prach.
10 Což jsi mě nenalil do nádoby jako mléko a jako sýr nenechal srazit?
11 Přioděl jsi mě kůží a masem, propletls mě šlachami a kostmi,
12 nakládal jsi se mnou milosrdně, dals mi život a tvůj dohled střežil mého ducha.
13 Ale ve svém srdci ukryls toto - bylo to tvým úmyslem, to vím - :
Komentáře k verši :
Jsem bezúhonný. Nic na sebe nevím. Protiví se mi už život. Jób 9,21
Počet veršů v Bibli je 31 167.