Bože, pomni, že můj život uprchne jak vítr a nic dobrého už nikdy nespatří mé oči. Jób 7,7›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Jób 7
5 Mé tělo je obaleno červy a strupy plnými prachu, kůže mi puká a mokvá.
6 Rychleji než tkalcův člunek uběhly mé dny, skončily v naprosté beznaději.
7 Bože, pomni, že můj život uprchne jak vítr a nic dobrého už nikdy nespatří mé oči.
8 Neuzří mě oko, jež mě vídávalo, budou-li mě tvoje oči hledat, nebudu tu.
9 Oblak se rozplyne, zmizí; stejně kdo sestoupí do podsvětí, už nevystoupí,
10 nevrátí se nikdy zpět do svého domu, neobjeví se už na svém místě.
11 A tak bránit nemohu svým ústům, mluví ze mne úzkost mého ducha, lká ze mne hořkost mé duše.
12 Jsem snad moře nebo dračí netvor, že proti mně stavíš stráž?
13 Řeknu-li si: »Potěší mě moje lože, mé lůžko mi ulehčí v mém lkání«,
14 děsíš mě skrze sny a přepadáš mě viděními,
15 že bych spíše volil zardoušení, spíše smrt než kruté trápení.
16 Život se mi zprotivil, nechci žít věčně, už mě nech, mé dny jsou pouhý vánek.
17 Co je člověk, že mu přikládáš význam, že se jím zabýváš v srdci,
18 že na něj dohlížíš každého rána a každou chvíli ho zkoušíš?
19 Proč svůj zrak ode mne neodvrátíš, nenecháš mě ani slinu polknout?
Jób 8
Jób, Kapitola 8
20 Zhřešil-li jsem, co mám podle tebe dělat, hlídači lidí? Proč sis mě vzal za terč, až jsem se stal břemenem sám sobě?
21 Proč mi přestupek můj nepromineš, nesejmeš ze mne mou vinu? Již uléhám do prachu a až mě budeš za úsvitu hledat, nebudu již."
Jób, Kapitola 8
1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy:
2 "Chceš takhle rozprávět ještě dlouho? Slova tvých úst jsou jako prudký vítr.
3 Což Bůh křiví právo, Všemocný snad překrucuje spravedlnost?
4 Jestliže tví synové se proti němu prohřešili, vydal jsi v moc jejich nevěrnosti.
5 Budeš-li však za úsvitu hledat Boha a o milost prosit Všemocného,
6 budeš-li ryzí a přímý, jistě bude nad tebou bdít a obnoví tvůj příbytek pro tvou spravedlnost.
7 Pakli toho, cos měl prve, bylo málo, převelice vzroste, co budeš mít potom.
8 Jen se zeptej předešlého pokolení, a co vyzkoumali jejich otcové, buď hotov slyšet.
9 Jsme tu jenom od včerejška, nic jsme nepoznali, naše dny jsou na zemi jen stínem.
10 Oni tě však poučí, řeknou ti všichno, a ze svého srdce pronesou řeč.
11 Cožpak roste rákos, kde není bažina? Může bez vody vzrůst sítí?
12 Ještě raší, posekat je nelze, a schne dříve než ostatní tráva.
13 Tak je tomu se stezkami všech, kteří na Boha zapomněli, naděje rouhače přijde vniveč;
Komentáře k verši :
Bože, pomni, že můj život uprchne jak vítr a nic dobrého už nikdy nespatří mé oči. Jób 7,7
Počet veršů v Bibli je 31 167.